Návrat k sobě
První únorový víkend dvě noci a dva dny mi připoměli KDO JSEM a ukotvil mě v přítomnosti.
Nic se neděje náhodou a i když jsem se na kouzelné místo na moravě za úžasnou duchovní učitelkou chystala už před 6ti lety, nyní se čas naplnil. Byl to pro mě životní zlomový okamžik - znovu jsem se narodila. Můž život je nyní před geometrií a po ní. Život před bylo přežívání a byla jsem jen loutka, která dobrovolně sloužila a plnila přání jiným, jen ne sobě. Nebyla jsem plně vědomá a ano nevědomky jsem byla plně v matrixu... žila jsem v chaosu - iluzi doby: zprávy v televizi a novinách plné zastrašování a strachu...
O tomto víkendu se mi potrdilo,že je vše v pořádku, i to že slyším velryby a delfíny, obyčejné ryby. Že ke mě promouvá matka země, stromy, ptáci, mám potřebu se pořád dívat na slunce a na hvězdy, odmalička mě přitahuje měsíc - v teplém počasí spím venku pod širákem doma. Proč pořád chodím do lesa a sedím tam jak zajíc pod smrkem.
Pochopila jsem své fáze - cykly během měsíce, moje reakce na okolí.
Ale zpět k onomu uvědomění které přišlo skrze posvátnou geometrii, silnou meditaci, tanec, očištění celého rodu.
Nejsilnější a nejtěžší práce byla v sobotu večer, kdy jsem se neviděla ani v zrcadle. Probralo mě až čerstvé jablíčko a to mi dalo takovu energii, jako by mě píchli kouzelný životabudič.
Od onoho víkendu, je mi vše "tak nějak" napovrchu " jedno " ale uvnitř sebe, mám všechny myšlenky pod kontrolou, také kontroluji své emoce , abych svojí energií nekrmila druhé. Denně medituji, dodržuji své malé rituály, starám se o své tělo. Sama se živá syrová strava ještě zúžila na méňě a kvalitně, minimálně upravovaná.